Zde posílám slíbené informace o změně sdružení na spolky,. Whaf
Občanská sdružení versus spolky
Hlavním rozdílem mezi současnou právní úpravou a úpravou podle nového občanského zákoníku je to, že nyní jsou občanská sdružení předmětem samostatného zákona (č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), zatímco od 1. 1. 2014 budou spolky upraveny přímo v občanském zákoníku. To bude nejspíše pro občany jednodušší.
Nový název spolek navazuje na historickou tradici spolkového života v 19. století (spolky jako Sokol, Hlahol). Stávající občanská sdružení ale nebudou muset nic měnit, protože podle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (§ 3045 odst. 1) budou automaticky považovány za spolky.
Nový občanský zákoník se věnuje spolkům obšírněji, upravuje věci, které v zákoně o sdružování občanů nejsou. Detailnější úprava by mohla pomoci, neboť v současnosti jsou občanská sdružení upravena v zákoně pouze rámcově. To vede k tomu, že zakladatelé sdružení často nevědí, jak sepsat stanovy, volit orgány, vybírat členské poplatky atd.
§ 217 odst. 2 nového občanského zákoníku (NOZ) umožňuje spolkům vyvíjet jako vedlejší činnost podnikání za účelem své hlavní činnosti, to je určitě dobrý krok. Stanovy spolku musí oproti stanovám občanského sdružení obsahovat úpravu práv a povinností členů vůči sdružení, nestačí jen uvést statutární orgán.
NOZ také hovoří o různých druzích členství. Díky tomu lze např. rozlišit „skalní“ příznivce sdružení a podporovatele. § 221 NOZ ukládá spolku mít ve svém sídle k dispozici stanovy. Zakládat spolek nebo vést dále stávající občanská sdružení bude tedy vyžadovat více odpovědnosti.
Nově bude od roku 2014 popsán i průběh ustavující schůze. Zákon zároveň zkrátí dobu vyřízení registrace spolku, resp. pokud nebude spolek zapsán nebo jeho zápis odmítnut do 30 dnů, spolek se třicátým dnem považuje za zapsaný (teď je lhůta 40 dnů).
Zajímavý je § 215 NOZ, který jednoznačně zprošťuje členy odpovědnosti za dluhy spolku.
§ 232 – 257 popisují běžné záležitosti, které musí spolky řešit (přijímání nových členů, vedení seznamu členů, vyloučení členů atd.). Velice užitečné mohou být ustanovení o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, informace o kontrolní a rozhodčí komisi a likvidaci. Spolky budou podléhat fúzím a rozdělením podobně jako obchodní společnosti.
Myslím, že NOZ bude znamenat pro občany sice čtení navíc, ale dozvědí se díky tomu ze zákona mnohem více. Zákon o sdružování občanů vznikal v době euforie po pádu socialismu. Hlavním smyslem zákona bylo sdružování občanů dovolit a učinit jej co nejjednodušším. Podobný optimismus je cítit i ze zákona o shromažďování občanů a více méně i z části obchodního zákoníku o obchodních společnostech. Spolu s NOZ se problematika obchodních společností přesune do zvláštního zákona. Obchodní zákoník se zruší. Tím odpadne současné porovnávání a váhání, kdy užít obchodní a kdy občanský zákoník. Vše bude v jednom kodexu. Rozdíly mezi obchodním a občanským právem se tím smažou a zmenší se i rozdíly mezi obchodními společnostmi a jinými právnickými osobami.